.svg)
Před několika dny jsme spolu s kolegy Arboriem a JanWillem vydali první díl naší nové překladové řady, ve které bychom rádi přinesli řadu traktátů a prací z oblasti alchymie a spagyrie, které dosud v českém jazyce nevyšly, a o kterých věříme, že budou k užitku pro nejednoho studenta a milovníka přírody.
Název Theatrum Chymicum Heliopolitanum, který jsme pro tuto edici vybrali, může působit odvážně. Nevyhnutelně připomíná slavné Theatrum Chemicum Britannicum, které roku 1652 vydal Elias Ashmole jako monumentální soubor anglických alchymických textů z doby 14.-17. století. Ashmoleho sbírka se stala jedním z pilířů studia britské alchymie a její význam přesahuje rámec pouhé „ostrovní“ edice, neboť i pro zbytek Evropy zviditelnila řadu do té doby méně známých traktátů.
Popravdě – jedná se o malou edici připravovanou alchymisty pro alchymisty – sami jsme studenty, kteří touto cestou tisknou materiály pro vlastní bádání. V tomto smyslu je Theatrum Chymicum Heliopolitanum veřejným pokračováním dřívějších interních tisků Spagyria-klubu. To, co bylo několik let sdíleno jen v úzkém kroužku, se nyní otevírá stále v omezené, ale přeci jen pro veřejnost dostupnější podobě. Pěknější bibliofilní vydání edice doplňujeme o fotografie z praktických laborací na důkaz toho, že laboratorně pojatá alchymie je v českých zemích stále živá.
První díl, který je věnován Georgi Ripleymu, je už dostupný v sekci Knihy - TCH1 - Ripley
V následujících dílech chceme krom jiného přinést řadu Ripleyových předchůdců, ze kterých Ripley prokazatelně čerpal a též přímých následovníků, kteří Ripleyovy práce rozebírali a otevřenějším způsobem komentovali. Tato přímá linie vzájemně na sebe navazujících autorů, která trvala minimálně od 13. - 16. století zahrnovala řadu autorů (Raymond Lullus, Arnaldus de Villanova, George Ripley, Thomas a Samuel Nortonovi..), z nichž někteří jsou dnes bráni jako klasici a adepti, jiní jsou již prakticky neznámí.
Pro nás Čechy je tato linie zajímavá v tom, že první spisy Ripleyho přivezli do Prahy na přelomu let 1583/1584 John Dee a Edward Kelley. Ačkoliv je minimálně E. Kelley vnímán dnes spíše jako podvodník, bude pravda nejspíše složitější, protože údajně provedl v Čechách několik úspěšných transmutací a to i za přítomnosti císaře Rudolfa II. a rozhodně mimořádně rozvířil alchymické vody nejen v Čechách. Mimochodem - z dvojice Dee x Kelley byl jako podstatně schopnější a vzdělanější alchymista brán právě ten druhý.. líbí se mi pasáž Meyrinkovy knihy Anděl západního okna, ve které Kelley získá menší množství transmutačního prášku z hrobky svatého Dunstana. Překlad traktátu Philosophia Maturata, který je sv. Dunstanovi připisován, i když jde nejspíše o pozdní (17.stol.?) kompilaci, přineseme v jednom z dalších dílů TCH..
Sv. Dunstan je vůbec zajímavá, skoro až mytologická postava. Historicky to byl arcibiskup z Canterbury, který žil v 10. století a je brán jako patron kovářství, ale v průběhu staletí se z něj stal zároveň patron něčeho, co by se dalo nazvat "andělským systémem v rámci alchymie", kdy byly alchymické preparáty (zejména Kameny) vnímány ne primárně jako prostředek k transmutacím kovů, ale jako způsob, kterak přilákat či vyvolat anděly a od nich získat "dokonalé poznání".. A jedním z velmi významných představitelů tohoto proudu byl právě.. Elias Ashmole. Považuji tedy za dosti zajímavou synchronicitu, že po takřka čtyřech staletích oživujeme edici se stejným názvem..a s podobným zájmem, skrytým někde v pozadí.. časem přidám článek lépe mapující tuto linii, která jde přes Boyleho, Starkeye až tam, kde by to málokdo čekal - k Isaacu Newtonovi..
Kuato